První letní měsíc v Bashkirii se ukázal jako deštivý, ale v tom je plus – houby začaly růst, teplé a vlhké počasí je to, co potřebují. Znáte-li vzácná místa, je snadné nasbírat plný košík a dokonce více než jeden. O tom, jak rozlišit jedlé houby od jedovatých, kde je bezpečné je sbírat a kupovat, jak je sklízet – v materiálu Bashinform.
OD MĚSTA A DÁLNIC
Houby jsou lidstvu známé již od pradávna, díky svým nutričním vlastnostem ozdobí každý stůl i dnes. Posuďte sami – houby jsou bohaté na bílkoviny a ve výživové hodnotě nejsou horší než hovězí, mají spoustu vitamínů a vlákniny. Houby se zároveň nedoporučují těhotným a kojícím ženám, jsou kontraindikovány u dětí a starších osob.
V Rusku roste asi 3 tisíce druhů hub, z nichž asi 300 je jedlých. Konec léta a podzim jsou bohaté na houby, ale díky počasí se dá dobrá úroda sklidit už teď.
„Houby mají rády vlhké počasí, takže průměrná teplota vzduchu je kolem 18 stupňů. Takové počasí by mělo vydržet alespoň týden, letos vše dopadlo tak akorát – deště a teplé počasí udělaly své. Je tam spousta hub,“ řekla Bashinformu Světlana Kucherová, kandidátka biologických věd, docentka BSAU.
Houby se podle ní nyní objevují v Baškirii – začátkem července je jich hodně, ale do konce měsíce mizí až do podzimu. Vyskytují se i hřiby, nejvíce se jich děje v době květu lípy, po senoseči. Seženete i různé druhy oleje, jsou tu rusuly, žampiony, hřiby luční, pláštěnky.
Zkušený houbař bude mít „svá“ houbařská místa, o kterých se nerad mluví, ale dají se „spočítat“. Motýly je tedy třeba hledat tam, kde se jen v lesích vyskytují jehličnaté stromy, hřiby, osiky, hřiby, motýli, mléčné hřiby a mnoho dalších. Hřib roste v mladých březových, březovo-osikových lesích téměř ve všech regionech republiky, kde takové lesy existují. Hřiby osiky mají v oblibě především mladé osikové lesy.
„V Ufě a dalších velkých průmyslových centrech kategoricky nedoporučuji sbírat houby. Nemůžete je sbírat na stranách dálnic: mnoho divokých hub může akumulovat toxické sloučeniny, jako jsou soli těžkých kovů a radionuklidy. Například v medomoru pěstovaném 30 m od silnice může množství olova překročit 500 MPC, v Russula – až 290 MPC. Obyvatelé Ufy obvykle chodí na houby do blízkých oblastí – Ufimsky, Iglinsky. Pokud jde o Bashkiria jako celek, hříbky se nacházejí hlavně na severovýchodě (lesy náhorní plošiny Ufimsky), v oblastech horských lesů jižního Uralu (okres Beloretsky). Rostou ve starých březových, borových a smrkových lesích,“ vysvětlila Kucherová.
Pokud jde o houby, je důležité rozlišovat jedlé od jedovatých. Co když ale nemáte potřebné znalosti a zkušenosti, ale chcete se stát houbařem? Biolog radí učit se od lidí, kteří o tom hodně vědí, ale stačí číst literaturu o houbách, publikace na internetu, sledovat videa.
POJĎME DO LESA
Na cestu do lesa byste se měli pečlivě připravit a v první řadě vybrat vhodnou nádobu. Světlana Kucherová radí vzít si větrané nádoby, nejlépe koš. Kbelík bude také fungovat, ale v tomto případě je třeba houby doručit na místo zpracování co nejdříve, ale plastové sáčky se kategoricky nedoporučují, cenný produkt se v nich rychle znehodnotí. Dále budete potřebovat nůž na krájení hub, kompas nebo navigátor, plně nabitý telefon.
Oblečení houbaře by mělo být těsné a chránit před hmyzem. Kalhoty by měly být zastrčeny do ponožek. Košile nebo tričko musí mít dlouhý rukáv a zastrčené do kalhot. Zhora je lepší obléct si bundu s kapucí, na hlavu – klobouk nebo čepici. V suchém počasí můžete nosit vysoké tenisky nebo lehké boty, v deštivém počasí – gumové boty. Takové boty ochrání vaše nohy, a to i před hady. Oblečení lze nastříkat repelentem proti hmyzu. O své trase rozhodně řekněte svým příbuzným nebo přátelům, raději nechoďte do lesa sami.
Při sběru hub je také třeba dodržovat určitá pravidla. Můžete je vzít různými způsoby – řezat, lámat, kroutit, hlavně to dělat opatrně.
„Často jsem musel vidět les po masové invazi takzvaných houbařů. To je žalostný pohled – převrácená lesní půda, jako by všude rozryla stáda divočáků, rozházené a rozdrcené klobouky hub, které by nešťastní houbaři z nějakého důvodu nevzali. Ale lesní bohatství není neomezené. Ještě pár let takových „sběrů“ a les může být úplně prázdný. Narušené mycelium slábne a přestává tvořit plodnice. Starostlivý houbař, pokud náhodou uřízne nahnilou houbu, určitě ji rozláme na kousky, položí na několik míst kloboukem nahoru (výtrusná vrstva dolů), houbu posype zeminou nebo podestýlkou. To zajistí, že spory vstoupí do příznivých podmínek pro obnovu mycelia. Ani tu z vašeho pohledu „nejšpatnější“ houbu není třeba šlapat, sežerou ji losi, jeleni a mnoho dalších zvířat,“ řekla Světlana Kucherová.
Doporučila nebrat žádné staré houby, ani červivé, a také nebrat houby s nepříjemným zápachem.
Oddělení Rospotrebnadzor pro Bashkiria vysvětlilo Bashinformovi, že všechny houby přinesené domů ve stejný den musí být vytříděny, roztříděny podle typu a znovu pečlivě zkontrolovány. Všechny červivé, přezrálé, agarické, beznohé, ochablé a nejedlé a jedovaté houby musí být vyhozeny. V den sběru se musí uvařit, každý druh hub se připravuje zvlášť.
