V této fázi se zygota dělí na dvě buňky, ty se nerozpadají a také se střídají. Divize rychle následují jeden za druhým. Buňek je stále více, ale jejich velikosti se zmenšují, protože embryo ještě neroste.
Otázka 3. Co je to blastula? Jaká je struktura blastuly?
Blastula je kulovité embryo s dutinou uvnitř. Jeho stěna se skládá z jedné vrstvy malých buněk různých velikostí – může jich být několik stovek.
Otázka 4. Jak probíhá proces gastrulace? Jak je strukturována gastrula?
Proces gastrulace nastává stažením stěny blastuly do oblasti. Buňky embrya se přitom dále velmi rychle dělí. Gatrula se skládá ze dvou vrstev – vnější (ektoderm) a vnitřní (endoderm). Poté se mezi nimi u většiny mnohobuněčných živočichů (s výjimkou hub a koelenterátů) vyvíjí třetí, mezilehlá zárodečná vrstva, mezoderm.
Otázka 5. Kdy a kde vzniká mezoderm?
Ve stádiu gastruly, mezi vnější (ektoderm) a vnitřní (endoderm) vrstvou u většiny mnohobuněčných živočichů (s výjimkou hub a koelenterátů), se vyvíjí třetí, mezilehlá zárodečná vrstva, mezoderm.
Otázka 6. Kteří živočichové mají vývoj přímý a kteří nepřímý?
Přímý vývoj, kdy se narozené organismy vnější i vnitřní stavbou podobají dospělcům, najdeme u plazů, ptáků, savců a mezi bezobratlými například pijavice, stonožky, raci, pavouci atd.
Naprostá většina živočišných druhů (koelenteráty, ploštěnky, škrkavky, mořští kroužkovci a měkkýši, ryby, obojživelníci) má vývoj nepřímý.
Otázka 7. Jaký je vztah mezi housenkou a motýlem?
Housenka je larva, motýl je dospělý.
Otázka 8. Která žába je starší – s ocasem nebo bez? Vysvětli svoji odpověď.
Bez ocasu je žába starší. Žába se vyvíjí ve vodě. Larva – pulec – má ocas, dvoukomorové srdce, místo plic má žábry atd. Postupem času se v průběhu vývoje objevují u pulce orgány charakteristické pro žábu, ocas a žábry se rozpouštějí, párové končetiny a objeví se plíce.
Otázka 9. Podívejte se na obrázek na str. 153. Jaké závěry lze vyvodit z analýzy tohoto materiálu?
1. V počátečních fázích embryonálního vývoje mají embrya zvířat různých druhů podobnou strukturu, což odráží jednotu původu zvířecího světa.
2. Embrya postupně přecházejí ve svém vývoji od obecnějších charakteristik typu ke stále specifičtějším. Nakonec se vyvinou znaky, které naznačují, že embryo patří k určitému rodu, druhu a nakonec k jednotlivým znakům.
Otázka 10. Navrhněte srovnávací schéma, které ukazuje, jak se přímý vývoj liší od nepřímého rozvoje. Mluvte o vývoji konkrétního organismu pomocí vytvořeného diagramu.
U motýla běláska zelného se narozený organismus (housenka) vnější a vnitřní stavbou nepodobá dospělci. Od okamžiku narození až do objevení se znaků dospělého zvířete dochází ke složitým transformacím. Z každého vajíčka se vylíhne larva zvaná housenka. Housenka rychle roste, zvětšuje se, takže musí několikrát línat – shodit příliš těsný kryt. Čas plyne a housenka se mění v nehybnou kuklu. Na první pohled vypadá kukla bez života. V jeho nitru totiž dochází ke změnám, které vyvrcholí vznikem dospělého motýla. Zelné bílky lze proto považovat za organismus s nepřímým vývojem.
Otázka 11. Vysvětlete biologický význam a uveďte důvody existence nepřímého vývoje v přírodě.
Nepřímý vývoj umožňuje zvířatům a jejich larvám nekonkurovat si. Motýli se tedy živí nektarem a jejich housenky se živí listy rostlin; dospělé žáby jedí hlavně hmyz a pulci rostlinnou potravu a později drobné bezobratlé. U některých přisedlých organismů přispívají jejich pohyblivé larvy k šíření druhu, například u měkkýšů a barnacles – mořských žaludů.
Otázka 12. Zamyslete se, v jaké praktické situaci budou znalosti o fázích nepřímého vývoje motýlů nezbytné (diskutujte ve skupinách).
Znalost fází nepřímého vývoje motýlů bude nezbytná pro ochranu zemědělských a okrasných rostlin a živočichů před poškozením housenkami. Koneckonců, motýli se živí nektarem a jejich housenky se živí listy rostlin. Například molice zelné a hrachové způsobují škody na zeleninových zahradách; lesy a zahrady – zavíječ, zavíječ, hranostaj ptačinec a mnoho dalších; chlévy a sklady – mol stodolový, mol moučný. Kožešiny, oděvy a nábytek poškozují kožešinoví moli, šatní moli a moli nábytkové; včelařství – zavíječ voskový.
