Jak vypočítat krmnou dávku pro dojnici?

Významných výsledků dosáhli chovatelé hospodářských zvířat v genetice hospodářských zvířat. Mnohá ​​plemena, nejen dojná, ale i univerzální, vyprodukují za období laktace více než 12 tisíc kg mléka. K velkému nárůstu mléčné užitkovosti došlo také po pochopení nutričních potřeb vysoce užitkových zvířat a také díky zvýšené pozornosti věnované kvalitě hlavních připravovaných objemových krmiv.

Kvalita základního krmiva je limitujícím faktorem zdraví a mléčné užitkovosti stáda dojnic a také hlavním faktorem snižování nákladů na mléko.

Hlavní nutriční ukazatele stravy a jejich standardy pro vysoce produktivní krávy:

1. Sušina (SV; T) – 26 – 27 kg/kus. denně;
2. Výměna energie — 11,2 – 12,5 MJ/kg suš. Závisí na hmotnosti a užitkovosti – čím vyšší užitkovost na 100 kg živé hmotnosti, tím vyšší by měla být celková energie DM krmiva;
3. Energie (PERSON; NEL) – lf = 1 – 7,0; 7f = 4-2; 6,8f = 7,0 MJ/kg sušiny. Koncentrace energie ve stravě pro vysoce produktivní krávy bez přidaného tuku by měla být 3; s přídavkem tuku – 6,5; s přídavkem chráněného tuku – 7,18 MJ OSOBA/kg DM (to je ale možné pouze u kvalitního objemového krmiva);
4. Surový protein (SP; CP) – lf = 1-160; 175f = 2-145; 170f = 3-130 g/kg sušiny;
5. Rozdělení surových bílkovin v bachoru (RSP; SCP) – 60-65 %;
6. Nedegradovatelné v bachoru SP (bypass, bypass protein) – 35-40%;
7. Trávený protein (UP; nXP) – lf = 1-160; 175f = 2-145; 155f = 3-130 g/kg sušiny;
8. hrubá vláknina (SK; XF) – lf = 1-145; 160f = 2-170; 190f = 3-200 g/kg sušiny;
9. Neutrální detergentní vlákno (NDK; NDF) – 1-2f = min 280-360; 3f = 360-400 g/kg sušiny. Poznámka: ze základního krmiva minimálně 21 %;
10. Kyselá detergentní vláknina (CDC; ADF) – 19-21 %;
11. Nestrukturní sacharidy (NSU) – pro zvířata v laktaci maximálně – 36-44 % sušiny, pro suchá zvířata – 20-35 % suš;
12. Bilance dusíku v bachoru (RNB) – měla by být kladná a měla by být asi 2 g/kg sušiny;
13. Cukr – (min 2 %) — 5-9 %/kg sušiny;
14. Škrob – od 20 % do 35 %, оobvykle: Mrtvé dřevo 1 – až 12 % (stabilní – 1 %); Mrtvé dřevo 2 – 17-23 % (stabilní – 2-4 %); Výtěžnost mléka, 45 dní – 22-25 % (stabilní – 5-7 %); Laktace, 45-150 dní – 22-28% (stabilní – 5-6,5%); Laktace, 150-250 dní – 18-23% (stabilní – 3%); Laktace nad 250 dní – 17-20% (stabilní – 2%).

• V koncentrované části stravy může převládat ječmen, oves, obiloviny s vysokou vlhkostí, dušené vločky a jemně mletá zrna – 23–26 %.
• Nízkoškrobová zrna mohou být zkrmována, když v jídelníčku převládá kvalitní seno. Do diet obsahujících převážně kukuřičnou siláž je vhodné zařadit nekrmné zdroje vlákniny (sláma) – 27-29%.
• Doporučuje se krmení hrubou kukuřicí spolu s nekrmnými zdroji vlákniny —> 30 %.
• V horkém počasí můžete místo škrobu přidat cukry. Odeberte například 2 % škrobu a přidejte 2 % cukrů. Ideální variantou je 7 % cukrů. Některé farmy ve státech zvyšují až 8-9 %, ale výsledky bedlivě sledují.
• Kukuřičná siláž má mnohem menší stabilitu škrobu než čerstvá kukuřice. Silážovací proces výrazně zvyšuje rozložitelnost kukuřičného zrna ve srovnání s nesilážovaným materiálem.

• Palmitic C16:0.Vyvolává inzulínovou rezistenci pro zvýšení distribuce živin v mléce a zlepšení produkce mléčného tuku.Nejužitečnějšíuprostřed a na konci laktacek distribuci živin po celé produkci mléka.
• Stearic C18:0.Absorpce klesá s rostoucí spotřebou C18:0. Pokud je přítomen v doplňku, zaměřte se na vyšší poměr C16:0:C18:0.Vysoké hladiny se dostávají do dvanáctníku z bazální stravy. Na přísady nejsou žádné zvláštní požadavky.
• Olej C18:1.Zlepšuje vstřebávání celkového tuku v potravě a zvyšuje hladinu inzulínu pro zvýšení distribuce živin a zlepšení tělesného stavu. Podporuje také časný vývoj vajíček a embryí pro zlepšení plodnosti.Nejužitečnější na začátku laktacek distribuci živin do zásob tělesného tuku a zlepšení plodnosti.
• Linoleová C18:2(Omega-6).ВVysoké hladiny mohou snižovat plodnost stimulací produkce prostaglandinů (PGF 2α).Běžná mastná kyselina v mnoha složkách krmiva, obvyklemálokdy přidáváno.
• Linolenová C18:3 (Omega 3).Snižuje seprostaglandin (PGF 2α), k udržení žlutého tělíska ve vaječnících a produkci progesteronu, ke zlepšení přežití a plodnosti embryí.Nedostatky jsou často pozorovány zejména při krmení zeleným krmivem.Nejužitečnější na začátku laktacepodporovat přežití a vývoj embryí.

Dvě skupiny: Vyrovnejte krmné dávky o 20 % nad průměrnou produkcí mléka každé skupiny.

Tři nebo více skupin: Vyrovnejte krmné dávky o 10–15 % nad průměrnou produkcí mléka každé skupiny.

PS Vážení kolegové, Michail Vasiljevič Lomonosov formuloval 16. července 1748 „Univerzální přírodní zákon“ – zákon zachování hmoty, který v extrémně zjednodušené podobě zní takto: “nic nevzniká z ničeho a nikam neodchází”. Pro získání velkých mléčných výnosů je proto nutné zajistit kvalitní krmení! Nezapomínejme na hlavní faktor – kyslík a vodu!

Pro organizaci správného krmení hospodářských zvířat je nutné především znát jejich nutriční potřeby. Množství živin je dáno dojivostí, obsahem tuku v mléce, živou hmotností, věkem dojnice a jejím fyziologickým stavem (tuklost, březost).
V tabulce jsou uvedeny krmné normy pro dojnice s různou denní dojivostí a dojivostí za laktaci pro dospělé krávy průměrné tučnosti. Normy byly vyvinuty Leningradským zemědělským institutem.

Doporučujeme sledovat: hlavové zámky pro krávy

U zvířat 1. a 2. telení a také u zvířat s nižší průměrnou tělesnou kondicí je potřeba tyto normy zvýšit o 1-2 krmné jednotky a 110-220 g stravitelných bílkovin.

Požadavky na živiny pro dojnice

XNUMX hodinny dojivost, kg

Suchý látka, kg

Krmné jednotky, kg

Stravitelný bílkoviny, g

Povarenna sůl, g

Kaltions,
г

Fosfor,
г

karoten,
mg

Dojivost za laktaci: 3500 kg

6

8

10

12

14

16

Dojivost na laktaci 4000 kg

6

8

10

12

14

16

18

Dojivost na laktaci 4500 kg

8

10

12

14

16

18

20

Dojivost na laktaci 5000 kg a více

10

12

14

16

18

20

22

24

V den otelení dostává kráva dostatek dobrého sena a teplé vody. 2. a 3. den se do sena přidávají koncentráty v množství 1-1,5 kg ve formě pomyjí. Počínaje 4. dnem se zvyšuje zásoba krmiva a postupně se zavádějí okopaniny a hlízy, které se zdravým kravám dostanou do plné normy do 8.–10. dne. Při nesprávném a nedostatečném krmení se u čerstvé krávy často snižuje apetit, snižuje se přísun živin do těla, a to vede k tomu, že až polovina zásob dostupných v těle je využita pro tvorbu mléka, které oslabuje zdraví a snižuje tučnost zvířete.
Zvýšení mléčné užitkovosti krav způsobené zvýšeným krmením, masáží vemena, častým dojením a dobrou péčí se nazývá dojivost. Vlastní období dojení nastává v prvních 2-3 měsících. laktace. V případě nedostatku mléka se používá předkrmování. Spočívá v tom, že kráva dostává více krmiva, než na jaké má podle dojivosti nárok. Pokud se dojivost do 10 dnů zvýší, je třeba zálohu opakovat. Pokud se dojivost nezvýšila nebo se zvýšila jen nepatrně, lze zálohovou platbu zastavit. Zpravidla se pro dojení krávy doporučuje přidat kromě nutriční hodnoty 1-2 krmné jednotky (3-5 kg ​​brambor nebo 6-10 kg kořenové zeleniny nebo 1-2 kg obilného krmiva). z hlavní stravy. Po dojení krávy musí být krmení organizováno tak, aby dosažená úroveň užitkovosti vydržela déle bez výrazného poklesu. V polovině laktace by měla být strava krávy v zásadě stejná jako v novém období telení, pouze lze snížit množství koncentrovaného krmiva na 200 g na 1 litr mléka.
Na konci laktace se doporučuje omezit krmení krav, ale hladina živin vstupujících do těla krávy by měla zajistit, aby se v jejím těle znovu vytvořily vynaložené zásoby, a to především bílkoviny, vápník, karoten a vitamíny.
Konkrétní diety pro dojnice zde nejsou uvedeny, protože v každém jednotlivém případě, v závislosti na dostupné sadě krmiv majitele, se budou značně lišit. Navíc s využitím údajů v tabulce a příloze, s přihlédnutím ke skutečné dojivosti krávy a dostupnému krmivu, nebude vytvoření jídelníčku obtížné.
Například denní dojivost krávy je 16 kg, její potřeby pak podle tabulky budou: v sušině—13,5 kg; krmné jednotky-12,5 kg; stravitelné bílkoviny – 1290 g; stolní sůl – 65 g; vápník – 67; fosfor – 60 g; karoten – 540 mg.
Předpokládejme, že je k dispozici následující sada krmiv: luční seno, tuřín, brambory, směsné krmivo, mrkev. Poté, s přihlédnutím k maximálnímu množství krmiva toho či onoho druhu, které lze krávě podat za den (seno – 16 kg, kořenová zelenina – 30 kg, brambory – 15 kg, koncentráty – 400 g na 1 litr mléka ), a obsahu živin a minerálních látek v 1 kg krmiva, je třeba vybrat tolik krmiva a v takovém poměru, aby obsah živin v něm odpovídal potřebě zvířete. Navíc je třeba začít sestavovat jídelníček se základním krmivem (seno a okopaniny) a jeho nutriční hodnotu uvést do normálu pomocí koncentrátů, brambor nebo jiného krmiva. Například v posuzovaném případě můžete jako výchozí vzít 12 kg sena a 15 kg tuřínu. 1 kg lučního sena obsahuje 0,46 krmných jednotek a 49 g stravitelných bílkovin (příloha). Vynásobením těchto čísel 12 získáme 5,5 krmných jednotek a 588 g stravitelných bílkovin. Stejně tak se vypočítá obsah živin v 15 kg tuřínu – 1,3 krmné jednotky a 105 g stravitelné bílkoviny. Celkový obsah živin sena a tuřínu bude 6,8 krmných jednotek a 693 g bílkovin; ve stravě tedy chybí dalších 5,7 krmných jednotek a 597 g stravitelných bílkovin k pokrytí potřeby. Tento nedostatek lze odstranit zavedením např. dalších 5 kg brambor a 4,5 kg krmiva do jídelníčku. Dieta bude v tomto případě obsahovat celkem 12,8 krmných jednotek a 1248 g stravitelných bílkovin, tzn. blízko k potřebě. Dále je potřeba, jak již bylo řečeno výše, určit obsah vápníku, fosforu a karotenu ve stravě. Při nedostatku vápníku nebo fosforu je třeba zařadit do stravy minerální doplňky, při nedostatku karotenu je třeba přidat mrkev. Například v posuzovaném případě, abyste vyvážili stravu karotenem, musíte krávě dodat dalších 6 kg mrkve denně. Do jídelníčku musíte zařadit i potřebné množství kuchyňské soli. Pak bude přibližná dieta pro sledovaný případ následující (tabulka 2).

Tabulka 2. Přibližná strava krávy s denní dojivostí 16 kg

Napájení

Denní dávka, kg

Sušina,
kg

podávací jednotky,
kg

Stravitelné bílkoviny, g

Vápník,
г

Fosfor,
г

karoten,
mg

Luční seno

Řepky

Brambory

Krmné směsi

mrkev

Vaření soli

Celkem ve stravě

V létě hlavní jídlo pro? hospodářským zvířatům je poskytována zelená strava – pastevní tráva a přikrmování ze zelených travin. Krávy na pastvě mohou sežrat až 80 kg trávy denně. Avšak i na dobrých přírodních pastvinách může kráva sníst maximálně 50 kg trávy denně (během pastvy), a proto i v létě potřebuje krmení. Pokud je to možné, mělo by se kravám posekat chybějící množství zelené hmoty nebo jim dát jiné krmení.
V sovětských dobách vyvinuli vědci z All-Union Animal Husbandry Research Institute následující normy zeleného krmiva pro krávy o živé hmotnosti 450–500 kg:

Denní dojivost, kg

Rychlost posuvu, kg

V létě kráva potřebuje především kuchyňskou sůl. Navíc často sůl na lízání nedokáže plně uspokojit její potřebu sodíku, takže je třeba podávat více sypké soli (30-40 g denně).