GDZ odpovídá v učebnici biologie 5-6.ročník Včelař – GDZ k učebnici biologie 5.-6.ročník Včelař, odpovědi na § 33 Pohyb látek v rostlinách
Strana 140 § 33. Pohyb látek v rostlinách
PAMATOVAT
1. Z jakých látek se skládají organismy?
Z vody, organických a anorganických látek.
2. Jaké látky se pohybují po celém rostlinném těle?
Voda, minerály a organické látky.
Otázky na straně 141
1. Jaký význam má pohyb látek v životě rostlinného organismu?
Vodivý systém rostlin spojuje různé části rostliny a zajišťuje přenos látek z jedné části do druhé. Kořeny zásobují rostlinu vodou a minerálními látkami. A listy zase poskytují kořenům organické látky, které vznikají při procesu fotosyntézy. (Učebnice str. 141-142)
2. Porovnejte dráhy pohybu minerálních a organických látek v rostlině.
Voda a minerály se pohybují cévami, které začínají u kořene, procházejí stonkem do listu a dostávají se do každé buňky listu. Cévy jsou dlouhé trubice představující mrtvé buňky, mezi nimiž se rozpustily příčné přepážky. Organické látky se tvoří v listech a sítovými trubicemi se přesouvají do dalších orgánů – kořenů, květů, plodů. Sítové trubice jsou živé podlouhlé buňky, jejichž příčné přepážky jsou prostoupeny drobnými póry. Sítové trubice jsou umístěny v kortexu na vnitřní straně. (Učebnice str. 141)
3. Jaký význam má depozice organické hmoty do rezervace?
Organické látky nahromaděné v semenech slouží k výživě vyvíjejícího se embrya a ty nahromaděné ve větvích, oddencích a cibulkách slouží k tvorbě nových orgánů. (Učebnice str. 141)
1. Pomocí obrázku 89 napište příběh o pohybu látek v rostlinách.
Voda s minerály je absorbována kořeny rostliny pomocí kořenových vlásků a pohybuje se nahoru přes cévy k listům. Voda se odpařuje z průduchů a minerály jsou absorbovány rostlinou.
Organické látky vznikají v listech během fotosyntézy a putují sítovými trubicemi z listů ke kořenům rostliny.
2. Pomocí dalších zdrojů informací vysvětlete, jakou roli hrají kořenové vlásky a průduchy při pohybu látek v rostlinách.
Voda se odpařuje průduchy, tím vzniká rozdíl v osmotickém tlaku listu a kořene a tlak v buňkách listu klesá. V důsledku tlakového rozdílu je voda s rozpuštěnými minerály absorbována kořenovými vlásky a pohybuje se od kořene k listům.
MYSLET SI! Jak můžete zachránit strom s poškozenou kůrou?
Poškozená místa jsou pokryta zahradním lakem, aby se zabránilo vylučování šťávy. V tomto případě všechny živiny projdou nepoškozenými oblastmi stromu.
Když kroužek poškodí kůru, celý tok živin se přeruší. Pokud nebudou použity speciální a rychlé metody ošetření, stromy odumřou. V první řadě dělají takzvané roubování mostů. Řízky stejného plemene se sklízejí před otevřením pupenů a skladují se ve vlhkých sklepech. Koncem dubna – začátkem května, kdy začíná tok mízy, se řízky řežou po délce poškození a jejich konce se brousí jednostrannými šikmými řezy. V kůře stromu se provedou podélné řezy a konce řezu se vloží. Celkem jsou na každý strom umístěny 2-4 mosty, místo roubování je pevně svázáno a potaženo zahradním lakem. Srostlé řízky se stávají vodiči živin a rychle houstnou. Můžete použít výhonky, které rostou ve spodní části poškozeného stromu. Jejich horní část se odřízne, přivede pod horní okraj kůry a pevně se sváže. Čerstvé poškození vyléčíte tím, že je natřete zahradní smolou smíchanou s heteroauxinem – 1-50 mg heteroauxinu na 100 kg smoly. Rány opatrně potřete vychladlým vývarem a zabalte do fólie.
Strana 142. Moje laboratoř
Pokus 1. Odřízli jsme výhonek lípy a vložili jej do vody zbarvené inkoustem (obr. 90, a). O čtyři dny později byl vyroben příčný řez stonkem. Na řezu byla jasně vidět barevná vlákna – dřevo, ve kterém se nacházejí nádoby. Udělejte závěr o pohybu vody s minerály rozpuštěnými v rostlině.
Dřevo stonku, respektive cévky dřeva, kterými se pohybuje voda a v něm rozpuštěné minerály, se obarvilo. To znamená, že v tomto experimentu se barvivo rozpuštěné ve vodě pohybovalo po stejných drahách jako minerální látky pohybující se po stonku.
Závěr. Voda a minerály se pohybují cévami, které začínají u kořene, procházejí stonkem do listu a dostávají se do každé buňky listu.
Pokus 2. Z horní vrstvy kůry větve stromu vyřízněte kroužek. Umístěte větev do vody. Po nějaké době se nad výřezem vytvoří příliv. Jedná se o nahromadění organické hmoty, která se nemůže pohybovat dolů odříznutým prstencem kůry. Z přílivu se vyvíjejí adventivní kořeny (obr. 91). Co tato zkušenost naznačuje? Dojít k závěru.
Výsledek experimentu: Na odříznutém stonku se vytvořila zátka a poté prstencovitý přítok, který ránu zacelil. Pak se z přílivu začaly tvořit adventivní kořeny.
Závěr: Po odříznutí prstence kůry ze stonku rostliny byly odříznuty sítové trubičky lýka a organická hmota přicházející z listů do spodních částí rostliny se začala hromadit na okraji řezu. Po přijetí zvýšeného množství živin se buňky stonku s nařezanou kůrou začaly aktivně dělit a tvořily příliv a poté nové náhodné kořeny, což umožnilo rostlině obnovit normální fungování.
